Záťěžák na vodě
Na zátěžák jsme jeli na Berounku na kánoích. V pátek kolem jedenácté jsme jeli s paní Beránkovou a s panem Raškou pro vlek a pak do gymnázia pro kánoe a vyložili jsme je v Bukovci. Kolem třetí jsme už byli na vodě, na které jsem já byl úplně poprvé a jel jsem s Robinem a byl jsem kormidelník. Asi po deseti minutách jízdy jsme se převrhli. Jeli jsme přibližně deset kilometrů na Spáleňák, kde jsme si k večeři upekli kuře na klacku a měli bobříka odvahy. Spali jsme pod širákem a k ránu už byla docela zima. Druhý den jsme asi v sedm vstávali a pak čekali, než pan Raška s paní Beránkovou převezou věci na další stanoviště. Tentokrát jsem jel s Kovym a dělal jsem háčka. Tentokrát jsme jeli asi patnáct kilometrů. Asi tak po jedenácti kilometrech jsem se s Kovym prohodil, že on šel dělat háčka a já kormidlovat. Litoval jsem toho, že jsem se s Robinem prohodil. Dojeli jsme někam asi kousek od Liblína, jestli jsem to dobře pochopil a spali jsme na louce. V neděli jsme se probudili asi kolem osmý nebo kolik mohlo být, sbalili jsme si a jeli. Tentokrát jsme jeli asi jen tři kilometry na nějaký camp Kobylku a tentokrát jsem jel s Honzou. Škoda, že jsem s ním nejel úplně od začátku, protože s ním mi to šlo nejlíp. Na Kobylce jsme čekali, než přijede paní Beránková s vlekem, tak jsme zkoušeli s Robinem a s Honzou jet ve třech ve stoje na kánoi a převrhli jsme se. Na konec jsme šli do toho kempu a vychovatelé nám koupili hranolky se smažákem a jeli jsme nazpátek. Celkově se mi zátěžák líbil. Radek
Zátěžový víkend Berounka
Zátěžák byl fajn. První den byl takový smíšený. Cesta pěšky do vesnice, odkud jsme vyjížděli, už nevím, jak se jmenovala, se nám nelíbila, protože Honza celou cestu machroval a měl nějaký řeči. Takže se s každým cestou hádal. Když jsme došli do vesničky, přenesli jsme kánoe, nasvačili se a vyjeli. Jela jsem s paní Volákovou a Michalem. Byla jsem háček, Michal byl porcelán a nic nedělal a paní Voláková byla kormidelník. Když jsme dojeli na Spálený mlýn, šli jsme pro dřevo a rozdělali oheň. Obalili jsme kousky kuřete a opekli je na klaccích. Na spaní jsme se připravili uvnitř Spáleného mlýna, kam se určitě ještě vrátím o prázdninách. Velmi se mi tam líbilo. Je tam krásná louka!!!!!! Večer jsme měli bobříka odvahy, kdy jsem šla nejdřív s Týnou, uviděly jsme kousek pásky, ale vypadalo to z dálky jako meč, tak mě Týna chytila a běžely jsme zpátky. Pak jsem šla s Michalem a došli jsme až do jeskyně, kde jsme našli tajemný předmět, což byla stará bota. Druhý den jsem jela chvilku s paní Volákovou a Michalem a pak jsem šla na loď k panu Raškovi. Byla s ním sranda, ale já měla nějaký kecy a řekla jsem mu, že to s ním nedávám. Tak mi řekl, abych si to zkusila bez něj, abych dala pádlo Vojtovi a dal mi jeho pádlo, ať kormidluji. Dvě minuty jsme se točili do kolečka, protože když jsem zatáčela, tak jsem to přehnala, a pak jsem zatáčela na druhou stranu a taky jsem to přehnala, tak jsem to točila zase zpět a tak pořád dokola. Řekla jsem panu Raškovi, že u břehu je mělčina, tak to musel vyzkoušet a metr před břehem, když jsme se vyloďovali a šli rozdělat oheň, tak mě a Vojtu překlopil s kánoí do Berounky. Takže jsme to museli vylívat z lodi. Třetí den jsme jeli jen chvíli asi 3 km. Skončili jsme na Kobylce. Pak jsme já a Týna šly do Berounky, naštěstí s vestou, protože nás to začalo unášet a my jsme dostaly strach. Já tedy až když se Týna dostávala blíž břehu a já dál od břehu. Tak mi Honza pomohl a tím zachránil život. Což od něj bylo pěkný. MONIKA
Zátěžák na kánoích
První den byl takový napínavý, nevěděli jsme, jaký to bude. Hned první den jsme jeli na kánoi, můj první pocit, když jsem nastoupila na kánoi byl všelijaký, měla jsem strach, abych se nepotopila, ale nakonec jsme to zvládli. K večeru začalo poprchávat. K večeři jsme měli kuře v ohni, pak nám pan Raška vyprávěl o ztracený vodačce a po chvíli jsme měli BOBŘÍKA ODVAHY. První šli kluci, pak jsem šla já s Mončou, došli jsme kousek a tam visel kousek pásky, nám to ale připadalo z dálky jak meč, takže jsme s Mončou utíkali za panem Raškou a už jsem tam nešla a šla Monička s Michalem. Přes noc nám bylo velký teplo, rozhodně větší než na tom prvním zátěžáku a to jsme spali bez stanu. Druhý den jsme měli ke snídani rohlík s nugetou, což nám velmi chutnalo, pak jsem vyjeli na kánoe, ujeli jsme zhruba 15 km. Chvíli jsem jela s Péťou, ale spolu nám to fakt vůbec nešlo, takže po pár hodinách jsme se přeměnili. Já byla s paní Beránkovou a Péťa s panem Raškou. V neděli jsme jeli jen 3 km, a to jsem jela s Mončou a dokonce i kormidlovala a Monču jsem ze srandy převrhla do vody a pak jsem zapískala na píšťalku, ale jinak nám to šlo senzačně. Dojeli jsme na Kobylku a tam jsme dostali hranolky se smaženým sýrem jako odměnu. Týnka
